„Včera já plavat bazén.“ „Já včera vidět kráva!“ „Krásná den!“ I takové úsměvné věty a spojení malé děti někdy používají, pravidla gramatiky se totiž učí postupně. Časem zjišťují, jak jednotlivé výrazy ohýbat, tvořit a řadit je do smysluplných vět. Osvojují si takzvanou morfologicko-syntaktickou rovinu řeči. Co byste o ní měli vědět a jak ji rozvíjet?

Co je morfologicko-syntaktická rovina řeči?

Zahrnuje schopnost tvořit a ohýbat slova slova podle pravidel gramatiky (morfologie) a správně je řadit do vět (syntax). Díky tomu se děti učí, že slova nejsou neměnná, ale přizpůsobují se situaci – například „kráva“ může být „krávu“, „krávě“ nebo „krávy“. Zároveň si osvojují pravidla, jak věty strukturovat, aby dávaly smysl. Například věty „Pes honil kočku“ a „Kočka honila psa“ obsahují stejná slova, ale jejich pořadí zcela mění význam.

Jak se děti učí gramatická pravidla?

Proces osvojování gramatiky je přirozený a probíhá skrze každodenní komunikaci, hru a pozorování okolí. Děti postupně objevují: 

— Ohýbání slov: Rozpoznávají, že slova mění své tvary podle toho, co chceme sdělit. Například si všimnou, že říkáme „jedu na kole“, nikoli „jedu s kolem“. 

— Pravidla větné struktury: Učí se, jak slova ve větách řadit, aby dávaly smysl. Například pochopí, že „Jím jablko“ je něco jiného než „Jablko jí mě“. 

— Gramatickou logiku: Děti začínají chápat souvislosti, třeba že slova mají své role (kdo něco dělá, co dělá, kdy to dělá) a že tyto role se vyjadřují pomocí gramatických tvarů.

Fáze učení

Vývoj morfologicko-syntaktické roviny probíhá krok za krokem a začíná už v raném věku.

1. První slova a věty  

— Dítě začne tvořit jednoslovné věty, například „máma“ nebo „pít“. Tyto výrazy mohou vyjadřovat celé myšlenky, jako „Mámo, dej mi napít.“ 

— Slova jsou zatím neohýbaná a dítě nerozlišuje různé gramatické kategorie. 

2. První gramatická pravidla  

— Dítě začíná používat jednoduché dvojslovné věty, jako „Máma jde“ nebo „Pes štěká“. 

— Objevuje se první skloňování a časování, i když často dochází k chybnému používání tvarů („on skákala“). 

3. Rozvoj větné struktury  

— Dítě zvládá tvořit složitější věty a používá více slovních druhů, například přídavná jména nebo předložky. 

— Gramatická pravidla se stále upevňují. Fyziologický dysgramatismus (např. „Viděl jsem pěknýma autama.“) je v tomto věku běžný. 

4. Pokročilé věty a souvětí  

— Dítě se učí tvořit souvětí pomocí spojek („protože“, „a“, „ale“). 

— Postupně začíná chápat složitější gramatické vztahy, jako je časová souslednost nebo rozlišení rodu a čísla.

Proč je morfologicko-syntaktická rovina důležitá?

Bez gramatiky by bylo sdělení často nejasné nebo nesrozumitelné. Schopnost tvořit gramaticky správné věty dětem umožňuje:

Navíc správné gramatické dovednosti tvoří základ pro školní dovednosti, jako je čtení a psaní. Pokud dítě gramatiku nezvládá, může mít potíže s pochopením textu nebo tvorbou smysluplných písemných sdělení.

Jak mohou pedagogové podpořit rozvoj této roviny?

Pedagogové mateřských škol hrají zásadní roli v tom, jak děti vnímají a používají gramatická pravidla. Jak dovednosti rozvíjet? 

1. Modelujte správnou řeč

Při komunikaci s dětmi používejte gramaticky správné věty. Pokud dítě udělá chybu, zopakujte jeho větu správně. Například:

— Dítě: „Já byl v park.“
— Učitel: „Ty jsi byl v parku? A co jsi tam dělal?“

2. Podporujte tvořivost 

Vyzvěte děti, aby vymýšlely vlastní věty nebo příběhy. Například začněte větou „Jednou se stalo něco kouzelného…“ a nechte je pokračovat. 

3. Zapojte pohybové aktivity

Využijte hry, které kombinují pohyb a gramatiku. Například při hře „Na koho myslím?“ děti mohou hádat slova a zároveň používat různé pády: „Myslím na kočku. Kde je kočka?“ 

4. Pracujte s příběhy

Čtěte dětem knihy a ptejte se na detaily, například „Co dělal pejsek?“ nebo „Jaký byl dům?“. To jim pomáhá pochopit vztahy mezi slovy ve větách. 

5. Hrajte jazykové hry 

Hry typu „Co dělá?“ nebo „Co k tomu patří?“ rozvíjejí povědomí o slovních spojeních a správném užívání gramatiky. Například: „Kráva běhá. Co ještě kráva dělá? Kráva žere.“ 

6. Čtěte dětem 

Neomezujte se pouze na uzavřené otázky typu: „Co to je? Jakou to má barvu? Co ještě kráva dělá?“ Snažte se používat i otevřené otázky, například: „Líbí se ti tato kniha?“ Pokud dítě odpoví jen ano/ne, můžete se na stejnou věc zeptat otevřeněji: „Co se ti na knize líbilo? Proč se ti líbí ten příběh?“ a dalšími způsoby.